Pobaltí, Polsko, domů!

Po překročení hranice jsme pokračovali na Litvu, ale značení ze severu už není tak dobré jako na sever a tak se nám povedlo vjet až do Rigy, kterou jsme po cestě tam objeli. V Rize nebylo skoro žádné značení. Jeden výjezd z kruhového objezdu byl označen směr Bauska, ale to bylo všechno. Pak už jsme jeli jenom podle instinktu. Jak jsme později zjistili, tak jsme kolem sjezdu čtyřikrát projeli, ale byla tam jen cedulka se šipkou na parkoviště. Nakonec jsme si u pumpy koupili podrobnou mapu Rigy a cestu jsme našli, stačilo odbočit na ono parkoviště a před ním už byla šipka na Bausku, ale na mostě o tom nebyla ani zmínka. Celkem jsme se zdrželi v Rize skoro dvě hodiny a najeli jsme 60 km. Bylo to hrozné bloudění. Ve 4 hodiny ráno jsme se konečně dostali na hranici do Litvy. Celníci spali tak nám průjezd trval o něco déle, ale hned jak se vzbudili tak nás pustili. Stejný obraz se nám naskytl i na druhé straně hranice. V 6:30 mě v obci překvapili policisté. Naměřili mi 120 km/h, ale usmlouval jsem to na 50€ a jelo se dál. V 7:30 jsme přijeli na hranici s Polskem, kde odbavení trvalo více než hodinu, což nás dost otrávilo. Celníci vyloženě nespěchali. Cesta Polskem byla stejně hrozná jako když jsme jeli do Finska, ale už jsme alespoň věděli co nás čeká. U Waršavy jsme narazili na zástupy šlapek kolem silnice. Bylo jich skoro víc než projíždějících automobilů. Jedna nám dokonce vynadala, že jí kazíme kšefty, když jsme se na odpočívadle zastavili, aby jsme si dali malou svačinku. V 19:30 jsme překročili hranici do Česka v Chalupkach. Celkem jsme najeli 5 169 km.